Juraj Flamik patří k lidem listopadu 1989, na Slovensku byl před revolucí jednou z vůdčích osobností skupiny tzv. „bratislavských ochranářů“, angažoval se také v hnutí Strom života, zejména při obnově technických památek a lidové architektury. Organizoval letní tábory na záchranu přírodní rezervace v Jurském šúru, obnově historických systému důlních staveb v Banské Štiavnici nebo při záchraně Čiernohronské lesní železnice. Po listopadu 1989 byl předsedou Koordinačního centra Veřejnosti proti násilí, později přesídlil do Brna, kde pracoval jako vedoucí kanceláře federálního Ústavního soudu.

V roce 1987 se společně se skupinou vedenou lídrem bratislavských ochranářů Mikulášem Hubou, stal vydavatelem brožury Bratislava/nahlas, která převratným způsobem upozornila veřejnost na katastrofální stav životního prostředí města Bratislavy. Text obsahoval údaje o stavu jednotlivých složek prostředí, které byly do té doby uzamčené ve skříních úřadů, výzkumných, vědeckých nebo projektových pracovišť. Prakticky formou samizdatu pracovalo na brožuře společně třiadvacet autorů a asi šedesát recenzentů. Juraj Flamik byl spoluautorem, členem redakce a jako předseda ZO 13 byl zodpovědný za vydání tisk a distribuci, které tehdy obešly formálně nezbytnou cenzuru a kontrolu komunistických struktur. Lidé po celém Slovensku i v Čechách si brožuru nelegálně kopírovali a opisovali, odhadem v mnohatisícovém počtu kopií. Po odvysílání reportáže o Bratislavě/nahlas na stanici Hlas Ameriky rozpoutali komunisté nejdříve hon na autora v médiích, a pak vyšetřování státní bezpečností. Až v posledních letech bylo díky badatelské práci Ústavu paměti národa zjištěno, že StB sbírala dokumentaci pro zahájení trestního řízení proti vydavatelům za ohrožení státního zřízení a pomluvu státu v zahraničí.      

Slovenský prezident Andrej Kiska ocenil Juraje Flamika a Mikuláše Hubu za dlouholetou práci v ochraně životního prostředí a vydání Bratislav/nahlas, jako za přínos k rozvoji demokracie na Slovensku. 

„Tvořili jsme na Slovensku takzvaný ostrov pozitivní deviace. Chránili jsme to, o co se tehdejší režim nestaral nebo dokonce chtěl nechat záměrně zmizet z naší historie. Cítili jsme to jako svoji přirozenou lidskou povinnost z úcty k tradicím a lidské práci. Velmi si vážím, že současný prezident tomuto životnímu postoji rozumí a před celou slovenskou veřejností je prostřednictvím našich jmen ocenil,“ říká k tomu Juraj Flamik.    

Posledních dvacet let pracuje v Nadaci Partnerství jako vedoucí týmu pro regionální projekty a udržitelnou turistiku. Za projekt Moravských vinařských stezek dostal v letech 2008 a 2017 opakovaně ocenění na odborných veletrzích, v roce 2016 mu Asociace turistických informačních center ČR udělila za inovativní projekty a dlouhodobý přínos pro rozvoj turistiky na jižní Moravě ocenění Srdce pro region.

Kromě jmenovaných si vyznamenání odnesl například Fedor Gál, Petr Pithart nebo zpěvačka Marta Kubišová. „Díky vám si dnes můžeme s hrdostí připomenout, že i v nejhorších, nejsmutnějších časech naší moderní historie se našli hrdinové s odvahou čelit zlu, lidé schopní konat dobro a nezištně pomáhat,“ řekl o vyznamenaných slovenský prezident během udělování vyznamenání v bratislavské Redutě.